Nález
Rozhodl se proto, že toho využije, dokud to ještě jde, a posbírá po okolí popadané větve a klestí na oheň. Vzal si ruční pilu spolu s provazem, obešel symbolický živý plot a vydal se proti proudu řeky k několik desítek metrů vzdálenému bukovému stromořadí, kde tušil, že by mohl na něco z toho narazit. A opravdu, pod stromy tu leželo několik popadaných a ulámaných větších větví, zřejmě jako důsledek nedávné silné bouřky. Odložil provaz, pokleknul a pustil se do toho. Větve nařezal zhruba na třetiny a půlku z nich stáhnul smyčkou provazu. Do něj se pak sám zapřáhnul jako tažné zvíře, a táhl větve za sebou zpátky směrem k chatě. Terén tu však byl posetý spoustou děr, prorostlý kořeny, zbytky houštin, takže se během cesty s nákladem několikrát zasekl a musel ho vyprošťovat.
Už se pomalu blížil ke svému pozemku a míjel dvě mohutně vzrostlé olše. Všiml si, že pod shlukem uschlé trávy a nízkého křoví vykukuje kus čehosi černého. Asi nějaký hadr – pomyslel si, s tím, že ho sebere a spálí. Pustil provaz s větvemi a sehnul se k čouhající látce. Zatáhl, ale nešlo to. Tak to nebude jen kus látky, konstatoval sám pro sebe. Bylo už jasné, že to je zapadlé hlouběji, ale hlavně, že je to rozhodně něco mnohem, mnohem většího. Rozhrnul tedy křovisko, vytrhal kolem překrývající trsy trávy a dlaní začal z místa odhrnovat nános hlíny. Zanedlouho se mu pomalu začaly vyjevovat obrysy té věci, …
